Odešla jedna z legend tradičních bojových umění.
Začátkem června tohoto roku nás zasáhla smutná zpráva o skonání Ōtake senseie. Ōtake sensei byl jednou z výrazných osobností japonských tradičních bojových umění. Prostřednictvím následujícího textu vzpomeneme na tohoto uznávaného učitele.
Jeho celé jméno znělo Ōtake Risuke Minamoto no Takeyuki 大竹利典源健之. Když mu bylo 16 let (v roce 1942), stal se studentem učitele Hayashi Yazaemona 林弥左衛門 (1892–1964), který ho učil umění školy Tenshin shōden katori shintō ryū bujutsu 天真正伝香取神道流武術. V roce 1967 ve věku 42 let Ōtake sensei získal titul gokui kaiden 極意皆伝, což je nejvyšší úroveň získaných znalostí, kterou lze v této tradici dosáhnout. Stal se tak jedním ze dvou vysoce postavených učitelů této školy, druhým byl Sugino Yoshio 杉野嘉男 (1904–1998).
„Naše životy nejsou srovnatelné s věčností přírody, jsou pomíjivé. Skutečnost, že jsme žili, je však věčná. Věřím, že každý krok, který uskutečníme během našeho života, se neztratí v čase, ale naopak se stane součástí příběhu, který může být vyprávěn pro mnoho dalších generací. To je důvodem, proč se snažím smysluplně kráčet správnou cestou nebe a země po zbytek svého života.“
Ōtake sensei
Ōtake žil ve venkovské oblasti poblíž města Narita, které se nachází v prefektuře Chiba. Zde také otevřel své dōjō, které pojmenoval Shinbukan 神武館. V tomto dōjō učil své studenty po celý svůj život. Ōtake sensei na rozdíl od jiných instruktorů této tradice vyžadoval po svých studentech při vstupu do dōjō krevní přísahu (keppan 血判). Což v praxi znamenalo, že před zahájením jakéhokoli výcviku musel každý budoucí žák podepsat přísahu loajality škole vlastní krví tím, že si rozřízl prst a jeho otiskem stvrdil své odhodlání. Přesto, že Ōtake sensei byl člověk lpící na tradicích, byl zároveň po Sugino Yoshio senseii druhým největším propagátorem tradičních starých škol (koryū 古流) bojových umění. Ōtake sensei byl velice aktivní v rámci publikování knih či natáčení různých dokumentů.
„Tradiční válečná umění jsou současně cestou míru.“
Ōtake sensei
Mezi jeho knihy patří např.: „Strategie a umění míru Tenshin shōden katori shintō ryū“, stejně jako první třísvazkové vydání knihy o této tradici, nazvané „Božstvo a meč Katori shintō ryū“. A jako jeden z příkladů filmové produkce zde zmíním dokument ze série „Nihon no kobudō – Tenshin shōden katori shintō ryū“, který umožňuje divákům nahlédnout hlouběji do této tradice a přímo vidět některé z technik této školy.
Krom dalších aktivit byl mimo jiné členem výboru pro registraci a oceňování mušket a mečů prefektury Chiba, kde dlouhodobě působil již od roku 1979. Na jaře roku 2005 (Heisei 17) mu byl za tuto činnost udělen Řád vycházejícího slunce.
V roce 1960 bylo učení školy Tenshin shōden katori shintō ryū jako první označeno za „Nedotknutelné kulturní dědictví“ japonskou vládou. To znamená, že se škola nemůže v budoucnosti nikdy spojit s jiným stylem nebo frakcí bez ohledu na to, jakou nabídku dostane. To napomáhá škole si udržovat vlastní samosprávu a integritu. Jako ochránci této tradice byli jmenováni současný představitel školy Iizasa Yasusada 飯篠快貞, dále pak Hayashi Yazaemon a právě Ōtake Risuke. Označení statusu kulturního aktiva se v roce 1985 přesunulo na Státní úřad prefektury Chiba, který potvrdil Iizasa Yasusadu a Ōtake Risukeho za strážce tradice. V roce 2004 byli mezi strážce tradice přidáni oba synové Ōtake senseie – Ōtake Nobutoshi 大竹信利 a Kyōsō Shigetoshi 京増重利, kteří pokračují ve šlépějích svého otce a jsou držiteli titulu shihan 師範.
„Pokud existuje způsob jak napravit křivdy, které jste udělali, měli byste tak učinit. Toto je cesta skutečného bushidō.“
Ōtake sensei
Ōtake sensei se snažil předávat bojová umění a samurajské hodnoty jako nedílnou součást své životní filozofie a snažil se varovat mladé studenty (především přicházející ze zahraničí) před tím, aby se z této tradice stala pouhá volnočasová aktivita nebo dokonce sport.
Ōtake sensei zemřel 6. června 2021 ve věku 95 let a v jeho osobě odešla legenda japonských bojových umění. Ōtake sensei nechal po sobě mnoho studentů, kteří budou následovat jeho cestu a budou tak udržovat učení svého učitele.
„Naše životy nejsou srovnatelné s věčností přírody, jsou pomíjivé. Skutečnost, že jsme žili, je však věčná. Věřím, že každý krok, který uskutečníme během našeho života, se neztratí v čase, ale naopak se stane součástí příběhu, který může být vyprávěn pro mnoho dalších generací. To je důvodem, proč se snažím smysluplně kráčet správnou cestou nebe a země po zbytek svého života.“
Ōtake sensei
Připravil: Pavel Slavík
foto: internet
Poznámka ke článku: tento text byl publikován v časopise “Fighter’s magazín”.
