setkání tradic, učitelů a přátel japonských bojových umění
Sedmé pražské slavnosti tradičních japonských bojových umění přinesly pestrou přehlídku škol, praktické workshopy i odborné přednášky. Především však připomněly, že skutečná hodnota budō nespočívá pouze v technikách, ale také ve vzájemném respektu, sdílení zkušeností a přátelství mezi lidmi, které spojuje společný zájem o japonské tradice.
Ve středu 28. října 2026 se prostory Sportovního centra ČVUT v Praze 6, Pod Juliskou 4, proměnily v místo mimořádného setkání příznivců tradičních japonských bojových umění. Uskutečnily se v Praze již 7. Budō matsuri – Slavnosti tradičních japonských bojových umění, největší akce svého druhu v České republice.
Celodenní program, který probíhal od 11:00 do 18:15, nabídl návštěvníkům pestrou přehlídku tradičních japonských bojových umění, praktické workshopy, odborné přednášky a bohatý doprovodný kulturní program. Na jednom místě se setkali učitelé, studenti i příznivci různých škol, aby společně představili veřejnosti bohatství a rozmanitost japonského budō. Letošní ročník byl výjimečný nejen počtem zastoupených škol, ale také rozšířením programu o samostatný cyklus odborných přednášek, který vhodně doplnil praktickou stránku bojových umění o jejich historické, kulturní a filozofické souvislosti.
Akci společně uspořádaly Budō kenkyūkai ČJS 武道研究会, Ústav tělesné výchovy a sportu ČVUT v Praze a pražský oddíl Bujinkan Dōjō Prague. Slavnosti se konaly pod čestnou záštitou Velvyslanectví Japonska v České republice a s finanční podporou hlavního města Prahy.
Slavnosti byly zahájeny v 11 hodin krátkými projevy Ondřeje Hýbla, předsedy Česko-japonské společnosti, a Jeho Excelence pana Nagaoky Kansukeho, velvyslance Japonska v České republice. Oba ve svých úvodních vystoupeních symbolicky otevřeli den věnovaný japonským bojovým tradicím. Přítomnost japonského velvyslance byla pro organizátory i účastníky velkou poctou a připomněla význam dlouhodobého rozvíjení vztahů mezi českou a japonskou komunitou.
Součástí slavnostního zahájení byla také hudba tradiční japonské bambusové flétny shakuhachi 尺八 v podání Vlastislava Matouška, jejíž charakteristický zvuk navodil příjemnou atmosféru a symbolicky otevřel celý program.
První blok ukázek – od tradičního meče po ninjutsu
Po slavnostním zahájení následoval první blok veřejných ukázek jednotlivých bojových umění, který návštěvníkům nabídl možnost poznat několik velmi odlišných přístupů k tradičnímu japonskému budō.
Jako první se představilo Kashima no tachi pod vedením Miroslava Kodyma. Toto tradiční umění japonského meče vychází z principů správné vzdálenosti, načasování, postoje a vzájemné souhry partnerů.
Následovalo jūdō, které představili studenti oddílu Jūdō Vršovice pod vedením Terezy Šubčíkové. Jūdō, založené Kanō Jigorōem, je jedním z nejrozšířenějších japonských bojových umění. Jeho techniky vycházejí z principů efektivního využití síly, rovnováhy a pohybu protivníka. Ukázka nabídla návštěvníkům pohled na dynamické hody, kontrolu soupeře a význam správné spolupráce při tréninku.
Další vystoupení patřilo okinawskému kobudō, které představil i studenti Jana Kopeckého z České federace okinawského karate a kobudō (ČFOKK). Okinawské kobudō je známé především používáním tradičních zbraní, mezi které patří například bō, sai, tonfa či nunchaku. Jeho techniky vycházejí z historických bojových tradic souostroví Ryūkyū a představují svébytný přístup k práci se zbraněmi, odlišný od mnoha škol japonského šermu.
Na program navázalo kendō, které představili Tomáš Berger a studenti pražského Katsubō Kenrikai. Toto japonské bojové umění využívá bambusový meč shinai a ochrannou výstroj bōgu. Charakteristická dynamika, přesnost, správné načasování a výrazné kiai nabídly návštěvníkům působivý pohled na současnou podobu tradičního japonského šermu. Kendō je zároveň disciplínou, která klade velký důraz na osobní rozvoj, disciplínu a správný přístup ke studiu.
Dopolední blok uzavřelo vystoupení Bujinkan Dōjō Prague pod vedením Pavla Slavíka, věnované tradičnímu japonskému ninjutsu a školám studovaným v rámci organizace Bujinkan Dōjō založenou Hatsumi Masaaki senseiem. Naši studenti představili nejen techniky taijutsu, tedy neozbrojeného boje, ale také buki waza, techniky využívající tradiční japonské zbraně. Cílem vystoupení bylo ukázat vzájemnou provázanost těchto disciplín a společné principy pohybu.
Workshopy – skutečné srdce Budō matsuri
Přestože veřejné ukázky představují výraznou a divácky atraktivní součást programu, hlavní myšlenkou Budō matsuri jsou především praktické workshopy. Právě ty odlišují tuto akci od běžných přehlídek bojových umění. Organizátoři se dlouhodobě snaží vytvořit prostředí, ve kterém návštěvníci nejsou pouze pasivními diváky, ale mají možnost jednotlivá bojová umění skutečně poznat prostřednictvím vlastní zkušenosti.
Návštěvníci měli možnost vyzkoušet si základní principy jednotlivých disciplín, seznámit se s jejich charakteristickým pohybem, prací s tělem či tradičními zbraněmi a především se přímo setkat s jejich učiteli.
Velkou hodnotou těchto setkání byla možnost klást otázky, diskutovat o technikách, historii škol, metodice výuky i možnostech dalšího studia.
Právě osobní zkušenost je v bojových uměních nenahraditelná. Technika, která při sledování ukázky působí jednoduše, může při vlastním pokusu odhalit složitost práce s rovnováhou, načasováním nebo koordinací pohybu.
Workshopy tak nabídly možnost alespoň na chvíli nahlédnout pod povrch jednotlivých tradic a lépe pochopit, co jejich dlouhodobé studium obnáší. Velmi nás potěšil otevřený přístup většiny zúčastněných učitelů, kteří ochotně sdíleli své zkušenosti a věnovali se zájemcům bez ohledu na jejich předchozí znalosti.
Druhý blok ukázek – rozmanitost klasických japonských škol
Odpolední program pokračoval dalšími ukázkami tradičních bojových umění, které návštěvníkům představily odlišné přístupy ke studiu japonského meče, neozbrojeného boje i dlouhých zbraní.
Jako první se představilo Tenshin shōden katori shintō ryū, které vedl Jiří Kučera se studenty olomouckého Sugino dōjō. Tato škola patří mezi nejstarší dochované tradice japonských bojových umění a její výuka zahrnuje různé zbraňové disciplíny. Základním prostředkem předávání technických principů jsou tradiční kata, které uchovávají zkušenosti a bojové postupy předávané po generace. Ukázka tak nabídla pohled do světa klasických japonských válečnických škol – koryū bujutsu.
Následovalo aikidō, které představili Miroslav Kodym a studenti Aikidō Kenkyūkai Praha. Aikidō je založeno na principech harmonizace pohybu, vedení síly, práce s rovnováhou a využití energie útoku. Jeho charakteristickým rysem je snaha zvládnout konfliktní situaci prostřednictvím správného pohybu a kontroly, nikoli pouhým střetem síly proti síle. Ukázka nabídla zajímavý kontrast k ostatním disciplínám a připomněla význam plynulosti a vzájemné spolupráce.
Další vystoupení patřilo naginatadō, které představila Jarmila Nedvídková se členy Naginata Gorenkai. Naginata je tradiční japonská tyčová zbraň s čepelí, která má významné místo v japonské historii. Současné naginatadō rozvíjí přesnost, správnou vzdálenost, koordinaci a schopnost efektivně využívat délku zbraně. Ukázka nabídla návštěvníkům možnost poznat odlišnou dynamiku pohybu a specifické principy práce s dlouhou zbraní.
Poté se představilo Hiko ryū taijutsu pod vedením Filipa Rubínka, který zastupuje tuto školu v České republice. Hiko ryū taijutsu navazuje na tradiční japonské přístupy k neozbrojenému boji a jeho propojení s moderní sebeobranou. Ukázka nabídla další pohled na rozmanitost technik taijutsu, kodachijutsu a tantōjutsu a jejich specifické principy.
Druhý blok uzavřelo Shintō musō ryū jō a přidružená bojová umění, která představil Patrik Orth se svými studenty. Tato tradiční japonská škola je zaměřena především na práci s holí jō proti meči. Její techniky vycházejí z přesného využití vzdálenosti, načasování a schopnosti kontrolovat protivníkovu zbraň. Součástí této tradice jsou také další disciplíny využívající různé typy tradičních zbraní – meč, kusarigama, jutte a třeba hojōjutsu. Ukázka připomněla, jak propracované a vzájemně propojené mohou být jednotlivé součásti klasických japonských bojových škol.
Samostatná ukázka v malé hale byla věnována také Nakagawa ryū battōjutsu, které představili Dan Makrlík, Jan Weiss a Pavel Dubný z pražského oddílu Kenshōkan dōjō. Tato tradice se zaměřuje na studium technik tasení a použití japonského meče, přičemž důležitou součástí výuky jsou také techniky nitō a tameshigiri.
Ukázka nabídla návštěvníkům další pohled na tradiční japonský šerm a doplnila vystoupení ostatních škol meče. Právě možnost porovnávat různé přístupy ke studiu stejné zbraně představuje jednu z velkých hodnot Budō matsuri.
Historicky první samostatný přednáškový program
Významnou novinkou letošního ročníku byl samostatný cyklus přednášek, který probíhal v prostorách sportovního centra souběžně s hlavním programem. Přednášky se setkaly s velkým zájmem návštěvníků a ukázaly, že vedle praktického studia bojových technik existuje také značný zájem o jejich historické, kulturní a filozofické souvislosti.
Vladimír Hotovec se ve své přednášce „Kendō, aneb poselství japonského meče“ věnoval významu japonského meče a tradici kendō. Jeho vystoupení zároveň připomnělo čtyřicet let rozvoje kendō v České republice.
Ondřej Hýbl představil téma „Význam kata v japonské společnosti“, které nabídlo hlubší pohled na roli tradičních forem při předávání znalostí, zkušeností a kulturních hodnot. Kata totiž nejsou pouze souborem předem stanovených pohybů, ale také prostředkem uchovávání technických principů a myšlenek jednotlivých škol.
Přednáška historika Romana Kodeta, věnovaná tradicím a historii samurajů, musela být bohužel zrušena z důvodu jeho onemocnění. Velmi nás to mrzelo, ale přejeme panu Kodetovi brzké uzdravení. Věříme, že se s ním budeme moci setkat při některé z dalších příležitostí.
Markéta Sōkei Reiter Fujita nabídla přednášku s ukázkou „Mezi pohybem a tichem: ma v čajovém obřadu“. Její téma přiblížilo význam japonského pojmu ma 間, který označuje prostorový či časový interval a má hluboký význam nejen v čajovém obřadu, ale také v mnoha dalších tradičních japonských uměních i budō.
Závěrečná přednáška Petra Žemly nesla název „Budō, butsudō a zen“ a věnovala se souvislostem mezi cestou bojových umění, buddhistickou tradicí a zenovým myšlením.
Všechny uskutečněné přednášky výborně doplnily praktický program a nabídly návštěvníkům širší pohled na japonské tradice. Připomněly, že tradiční budō nelze vnímat pouze jako soubor bojových technik, ale jako součást širšího kulturního a historického dědictví Japonska. Velký zájem o přednáškový program nás velmi potěšil a potvrdil, že tento formát má na Budō matsuri své důležité místo.
Ocenění Divadla Kyōgen a představení Bōshibari
Jedním z mimořádných okamžiků letošního Budō matsuri bylo slavnostní předání Čestného uznání ministra zahraničních věcí Japonska českému souboru Divadla Kyōgen. Ocenění předal během odpoledního programu Jeho Excelence pan Nagaoka Kansuke, velvyslanec Japonska v České republice.
Toto významné uznání představuje ocenění dlouhodobé práce českého souboru, který se věnuje studiu a uvádění tradičního japonského komediálního divadla kyōgen a významně přispívá k šíření japonské kultury v České republice.
Po slavnostním předání ocenění následovalo divadelní představení Boshibari, jedna z nejznámějších komedií tradičního japonského divadla kyōgen.
Závěrečný blok ukázek – tradice meče, karate a lukostřelby
Po vystoupení Divadla Kyōgen následoval závěrečný blok ukázek tradičních bojových umění.
Jako první se představilo Hyōhō niten ichi ryū, které vedl Vlastimil Holer s kolegou z brněnského dōjō. Tato tradiční škola je spojována se slavným japonským šermířem Miyamotem Musashim a je známá mimo jiné specifickým způsobem používání dvou mečů. Pro diváky představovala ukázka zajímavou příležitost poznat jednu z nejznámějších japonských šermířských tradic.
Další vystoupení patřilo okinawskému karate pod vedením Jana Gyurise. Okinawské karate představuje významnou součást vývoje japonských bojových umění a vychází z historických bojových tradic souostroví Ryūkyū. Jeho charakteristickými prvky jsou úderové a obranné techniky, stabilita postojů, koordinace celého těla a důraz na správné provedení kata. Ukázka nabídla pohled na tradici, která významně ovlivnila podobu moderního karate.
Následovalo iaidō, které představil Pavel Balvín se studenty Shinbukan dōjō. Iaidō se zaměřuje na umění tasení japonského meče a jeho správné použití v různých modelových situacích. Důležitou součástí studia je nejen technická přesnost, ale také soustředění, kontrola pohybu, správné držení těla a respekt k tradiční etiketě. Ukázka připomněla, že i zdánlivě jednoduchý pohyb může být výsledkem mnohaletého studia a neustálého zdokonalování.
Posledním vystoupením letošního Budō matsuri bylo kyūdō, které představila Česká asociace japonské lukostřelby pod vedením Michala Phama. Tradiční japonská lukostřelba je charakteristická používáním dlouhého asymetrického luku yumi, specifickou technikou střelby a mimořádným důrazem na správný postoj, koordinaci pohybu, soustředění a vnitřní klid. Kyūdō není pouze otázkou přesného zásahu cíle. Důležitou součástí jeho studia je také kvalita samotného provedení, správná posloupnost pohybů, kontrola těla a mentální připravenost.
Po celém dni naplněném dynamickými ukázkami, pohybem, přednáškami a workshopy přineslo vystoupení kyūdō do hlavní haly zcela odlišnou atmosféru.
Klid, soustředění, přesnost a důstojnost japonské lukostřelby vytvořily mimořádně působivý závěr celých slavností.
Bylo to symbolické zakončení dne, během něhož jsme měli možnost poznat tolik různých podob japonského budō – od dynamických technik neozbrojeného boje přes práci s tradičními zbraněmi až po disciplínu, v níž se každý pohyb stává výrazem soustředění a vnitřní harmonie.
Japonská kaligrafie, meče a japonské občerstvení
Budō matsuri však nebylo pouze přehlídkou bojových technik. Organizátoři se snažili nabídnout návštěvníkům také další možnosti seznámení s tradiční japonskou kulturou. Zájemci mohli navštívit prezentaci japonské kaligrafie školy Petry Vitáskové, která představila umění práce se štětcem, tuší a písmem. Japonská kaligrafie, podobně jako bojová umění, vyžaduje soustředění, přesnost, správný pohyb a dlouhodobé studium.
Velký význam měla také výstava tradičních japonských mečů připravená Nihontō kenkyūkai ČJS, která umožnila nahlédnout do světa japonského mečířství a poznat meč nejen jako bojový nástroj, ale také jako mimořádný umělecký a řemeslný předmět.
Příjemnou atmosféru doplňovalo tradiční japonské občerstvení, o které se postarala restaurace Miyabi, a nabídka japonských čajů připravená pražskou Dobrou čajovnou.
Součástí doprovodného programu byly také prezentační a prodejní stánky Spiritwarrior budō obchodu Štefana Dojčána a IMA Design Nikoli Zemanové a Petra Táchy, které nabídly další pohled na propojení japonské tradice se současným životem.
Díky těmto aktivitám se sportovní centrum na jeden den proměnilo v prostor, kde bylo možné nejen sledovat bojová umění, ale také poznávat různé stránky japonské kultury, diskutovat, odpočívat a sdílet společné zážitky.
Přátelství napříč jednotlivými školami
Pokud bychom měli vyzdvihnout jednu věc, která letošní Budō matsuri charakterizovala nejvíce, byla by to bezpochyby mimořádně příjemná, otevřená a přátelská atmosféra, která panovala mezi návštěvníky, učiteli, studenty i organizátory. Bylo skvělé sledovat, jak se na jednom místě setkávají lidé, kteří se věnují různým školám a tradicím, a přesto mezi nimi převládá vzájemný respekt, zájem a ochota sdílet zkušenosti.
Jednotliví učitelé měli možnost sledovat vystoupení svých kolegů, diskutovat o technických principech, porovnávat přístupy ke studiu a navazovat nová přátelství. Studenti zase mohli poznat disciplíny, se kterými se při svém běžném tréninku často nesetkávají.
Velmi příjemné bylo také setkávání s návštěvníky, kteří se o tradiční japonská bojová umění zajímají, ale dosud neměli možnost poznat jejich rozmanitost na jednom místě. Právě tato otevřenost a přirozená komunikace vytvářely atmosféru, která se nesla celým dnem. Budō matsuri není soutěží ani místem, kde by se mělo rozhodovat, která škola je lepší nebo účinnější. Jeho smyslem je především vzájemné poznávání, respektování odlišných tradic a vytváření prostoru pro společné studium a inspiraci.
V dnešní době, kdy se jednotlivé komunity bojových umění často soustředí především na vlastní trénink a aktivity, mají podobná setkání mimořádný význam.
Studium budō totiž není pouze o zdokonalování technik. Je také o schopnosti naslouchat, pozorovat, učit se od ostatních a nacházet nové souvislosti. Setkání s jinými školami nám může pomoci lépe pochopit nejen jejich přístupy, ale také vlastní bojové umění.
Někdy stačí jediný rozhovor, ukázka nebo společný trénink, aby člověk získal novou inspiraci pro další roky svého studia. A právě v tom spočívá jedna z největších hodnot Budō matsuri.
Poděkování všem účastníkům, partnerům a organizátorům
Uspořádat takto rozsáhlou akci vyžaduje především ochotu velkého množství lidí věnovat svůj čas a energii společnému projektu. Rádi bychom proto poděkovali všem učitelům a představitelům jednotlivých škol, kteří přijali naše pozvání a připravili ukázky, workshopy a přednášky. Velmi si vážíme jejich otevřenosti, vstřícnosti a ochoty podělit se s ostatními o své zkušenosti a dlouholeté studium. Stejné poděkování patří všem studentům a vystupujícím, kteří svými výkony přispěli k pestrému a kvalitnímu programu letošních slavností.
Zvláštní poděkování si zaslouží také všichni dobrovolníci, pomocníci a členové organizačního týmu, kteří se podíleli na přípravách, technickém zajištění, komunikaci s účastníky a hladkém průběhu celého dne.
Děkujeme Velvyslanectví Japonska v České republice za čestnou záštitu, hlavnímu městu Praze za podporu a Ústavu tělesné výchovy a sportu ČVUT za spolupráci a poskytnutí prostor.
Naše poděkování patří rovněž všem partnerům, vystavovatelům, přednášejícím, restauraci Miyabi a pražské Dobré čajovně.
A především děkujeme všem návštěvníkům, kteří se rozhodli strávit státní svátek společně s námi a svou přítomností podpořili tradiční japonská bojová umění v České republice.
Budō matsuri jako společná cesta
Pražské Budō matsuri nám opět připomnělo, jak důležité je vytvářet příležitosti k setkávání lidí, které spojuje společný zájem o tradiční japonská bojová umění. Každá škola má svou vlastní historii, technické principy, metodiku výuky a způsob předávání zkušeností. Právě tato rozmanitost je jedním z největších bohatství japonského budō.
Nemusíme všichni cvičit stejně, používat totožné techniky ani sdílet stejné názory. Můžeme se však vzájemně respektovat, naslouchat si a nacházet inspiraci ve zkušenostech druhých.
Budō matsuri 2026 nebylo pouze přehlídkou tradičních bojových umění. Bylo především setkáním lidí, kteří svou každodenní prací, nadšením a dlouholetým studiem pomáhají uchovávat a rozvíjet japonské tradice v České republice.
Bylo nám velkou ctí podílet se na organizaci této akce, setkat se se všemi zúčastněnými školami a společně vytvořit den naplněný budō, přátelstvím, inspirací a vzájemným respektem.
Děkujeme vám všem za vaši energii, ochotu, otevřenost a přátelství. Věříme, že právě podobná setkání dávají našemu společnému studiu budō další hlubší smysl.
Dōmo arigatō gozaimashita! どうもありがとうございました！
Těšíme se na viděnou v roce 2028!
text připravil Pavel Slavík
Budō kenkyūkai ČJS
budo.japan.cz
slavnostibudo.japan.cz
www.instagram.com/budomatsuri
www.facebook.com/budo.kenkyukai.cjs
