A
Aikidō 合気道 – bojové umění založené okolo roku 1935 Ueshibou senseiem.
Ai uchi 相打 – zásah oběma soupeři současně; obětovat svůj život, abychom dosáhli smrti protivníka. Tomuto principu se říká ai uchi. Vědomí ai uchi posunulo konfrontaci na zcela novou úroveň, která dávala bojovníkovi větší naději na život. Na této úrovni síla a slabost nemají žádný význam. Život a smrt každého člověka má stejnou hodnotu. Bojovník tak může jednat bez obav, s plnou rozhodností a soustředěností.
Arigatō 有難う – děkuji (hodně neformálně)
Ashibumi 足踏み – „dokonalá pozice“ v rámci japonské lukostřelby kyūdō.
Ashi sabaki 足捌き – práce, technika nohou
Ashi waza 足技 – technika nohou
Ate 当 – zasáhnout
Atemi 当身 – úder, zásah těla
Atemi waza 当身技 – techniky úderů a kopů vedené na citlivé oblasti lidského těla
Ato de 後で – později, potom
Ayumi ashi 歩み足 – normální chůze (krok), kdy jedna noha střídá druhou
B
Basho 場所 – turnaj v sumo
Battō 抜刀 – tasení meče
Bō 棒 – dlouhá hůl (6 stop) o průměru cca 3 cm
Bōgu 防具 – zbroj, kompletní tréninkové vybavení na kendō 剣道, také kendōgu 剣道具
Bōjutsu 棒術 – techniky v tyčí
Bokken 木剣 – dřevěný meč
Bokutō 木刀 – dřevěný meč
Boshi 鋩子 – linie ostří
Bō-shuriken 俸手裏剣 – japonská vrhací zbraň ve tvaru jehlice nebo nože
Bu 武 – válka, válečný
Budō 武道 – bojová umění, cesta bojovým uměním
Budōka 武道家 – praktikant bojových umění
Budōkan 武道館 – hala bojových umění, kterou naleznete ve většině větších měst v Japonsku
Bujinkan Dōjō 武神館道場 – celosvětová organizace založená Hatsumi Masaaki senseiem za účelem šíření devíti tradičních škol bujinkan ryu-ha: Togakure ryū ninpō taijutsu 戸隠流忍法体術, Gyokushin ryū ninpō 玉心流忍法, Kumogakure ryū ninpō 雲隠流忍法, Kotō ryū koppōjutsu 虎倒流骨法術, Gyokko ryū kosshijutsu 玉虎流骨指術, Kukishinden ryū happō bikenjutsu 九鬼神伝流八法秘剣術, Shindenfudō ryū dakentaijutsu 神伝不動流打拳体術, Takagi yōshin ryū jūtaijutsu 高木揚心流柔体術, Gikan ryū koppōjutsu 義鑑流骨法術.
Buke sadō 武家茶道 – příprava čaje určená pro válečníky
Bujutsu 武術 – bojová umění před obdobím Meiji
Bukiwaza 武器技 – techniky se zbraněmi
Bunkai 分解 – česky analyzovat, rozdělit na části. V japonských bojových uměních to je aplikace ve waza 技. Je to představení si použití techniky proti reálným soupeřům. Pomáhá pochopit účel.
Bunkai waza 分解技 – představení si provádění techniky s protivníkem a současně plné procítění své techniky celým tělem, duší i srdcem (shin gi tai ichi 心技体一). Mnoho studentů si myslí, že jde o čiště technické předvedení té které techniky. Tak tomu ale není, student musí svou techniku procítit a její příběh prožít. Bez toho nebude technika kompletní.
Bushi 武士 – samuraj, příslušník kasty válečníků
Bushidō 武士道 – cesta válečníka, kodex samurajů
D
Daishō 大小 – souprava dvou mečů (katana a wakizashi)
Dame 駄目 – špatně, není dobře, takto ne
Dan 段 – vyšší technická úroveň; pokročilý technický stupeň
Dattō 脱刀 – vytažení meče zpoza kaku obi
Debana waza 出鼻技 – útočná technika, zásah soupeře v okamžiku, kdy zahajuje útok. Praktikováno v rámci kendō 剣道 a gekiken 撃剣
Dotan giri 土壇切り – forma tameshigiri; svislý sek dolů na rohože umístěné na původně hliněném náspu (dodan)
Dō 道 – cesta, nebo praxe / životní cesta
Dō uchi 銅内 – vodorovný sek na oblast trupu
Dōjō 道場 – místo, kde se praktikuje bojové umění (cesta)
Dōmo arigatō gozaimasu どうも有難うご座います – děkuji velmi (formální poděkování za něco co probíhá)
Dōmo arigatō gozaimashita どうも有難うご座いました – děkuji velmi uctivě (formální poděkování za něco co již skončilo)
Dōzo どぞ – prosím; vybídnutí
E
Enbu 演武 – oficiální ukázka (formální)
Enbugi 演武着 – oficiální oblečení na enbu 演武
Enzan no metsuke 遠山の目付け – periferní vidění (pohled na vzdálené hory)
F
Fudōshin 不動心 – je nehybná mysl, nepohnutelná strachem, pochybnostmi nebo překvapením. Je to čistá (prázdná) relaxovaná mysl, neochvějné srdce.
Fūkaku 風格 – zrak, pohled, důstojnost, nebo taky hluboký
Fukasa 深さ – hloubka; hloubka osobního charakteru vzhledem k tréninku
Furi 振り – pohyb částí těla; pohyb; máchnout
Furi kaburi 振りかぶり – nápřah mečem; zvednutí meče v přípravě na sek
Furi oroshi 振り下ろし – švih mečem směrem dolů (v ō-chiburi 大血振)
G
Gakusei 学生 – student
Ganmen 顔面 – bod mezi očima
Ganriki 眼力 – vyzařování síly – chikara 力 z očí
Gasshuku 合宿 – tréninkový tábor, vícedenní seminář
Gedan 下段 – spodní pásmo, úroveň
Gedan no kamae 下段之構え – pozice, při které špička meče míří na spodní pásmo oponenta
Gendai ryū 現代流 – školy budō 武道 po reformě Meiji (Meiji ishin 明治維新)
Gendai budō 現代武道 – školy bojových umění po reformě Meiji, jiný termín pro gendai ryū
Genin 下忍 – nejnižší hodnost v hierarchii ninjů
Gi 着 – cvičební oděv např: iaigi 居合着, judōgi 柔道着, atd.
Giri 切り – sek (řez)
Gokaku-geiko 互角稽古 – cvičný zápas dvou stejně pokročilých (praktikováno v kendō 剣道)
Gomen nasai ごめんなさい – promiňte, omluva
Gyaku 逆 – obráceně
Gyaku hanmi 逆半身 – opačná pozice těla bokem k oponentovi
Gyōji 行司 – rozhodčí při zápasech sumo
H
Habaki 鎺 – objímka čepele meče (slouží k zajištění meče v saya 鞘)
Hai はい – ano/rozumím
Hai dōzo はいどうぞ – tak prosím (podobně jako hajime 始め)
Hachimaki 鉢巻 – šátek, váže se na hlavu pod men (také tenugui 手拭い)
Hajime 始め – začátek/začněte
Hakama 袴 – tradiční kalhotová suknice (součást uniformy)
Hakuryoku 迫力 – silná vůle (ki 気) zaútočit na nepřítele. Postavení těla a duše, jedná se o plné soustředění na techniku a boj. Je zde silné zapojení mysli. Je to také síla a to nejenom fyzická, ale i mentální a estetická.
Hanare 離れ – uvolnění, vydání. Technika má za následek uvolnění tětivy z pravé ruky a natažení pravé paže za lučištníka. Stejný termín se používá v rámci shurikenjutsu. Zde se jedná o moment uvolnění, vyklouznutí čepele z ruky při hodu.
Hanmi 半身 – pozice těla vytočeného bokem k oponentovi; tělo je vytočení pravým nebo levým bokem vpřed
Hanshi 範士 – titul pro starší učitele, učitel učitelů; osoba, jejiž dovednosti bychom měli se snažit kopírovat
Haori 羽織 – kabátek přes montsuki 紋付 (součást uniformy)
Hara 腹 – břicho (oblast tři prsty pod pupkem – tanden 丹田)
Harai masu 払います – odrazit (harau 払う – očistit; smést)
Harai waza 払い技 – technika, odražení oponentova meče stranou
Harakiri 腹切り – japonská rituální sebevražda, při níž si dotyčný rozřízl břicho. Správná japonský termín pro tento úkon je seppuku.
Hatsuji 刃筋 – směr ostří
Hayaku 早く – rychle (v čase)
Hayaku 速く – rychle (v pohybu)
Hayasuburi 速素振り – rychlé cvičení seků s mečem
Heihō 兵法 – strategie, nebo starý výraz pro školu linii.
Heijōshin 平常心 – vyrovnaná stálá mysl, přirozený, normální
Heikō 平行 – rovnoběžný
Henka waza 変化技 – obměna techniky; malé variace v interpretaci v rámci stejné základní formy
Heso 臍 – pupek (břicho)
Hiki 引 (od hiku) – pro stahující se pohyb zpět, např. sayabiki鞘引
Hikinuki nagara 引抜ながら – zvedání meče a tím i jeho vytahování, s pocitem ukenagashi 受流; současně probíhající děj
Hikitate-geiko 引き立て稽古 – cvičný zápas, kde pokročilý učí a vede méně zkušeného
Hikui 低い – nízký
Himo 紐 – pásky sloužící k uvázání hakami 袴
Hitoemi 一重身 – rovný postoj, nohy paralelně dopředu
Hiza awase 膝合 – přisunutí kolen
Hojōjutsu 捕縄術 – japonské umění spoutávání nebo svazování. Původně jej používali samurajové k při odvádění zajatců.
Hōjutsu 砲術 – umění střelby, je japonské bojové umění věnované použití japonských střelných zbraní s černým prachem. Hōjutsu se dodnes praktikuje, často se starožitnými zápalnými zbraněmi, jako je tanegashima. Též známé jako Teppojutsu 鉄砲術.
CH
Chakin shibori 茶巾絞り – ždímání čajového ručníku (v tenouchi 手の内)
Chi 血 – krev
Chiburi 血振り – setřesení krve; očištění čepele
Chidori ashi 千鳥足 – ptačí chůze jako ayumiashi 歩み足
Chigau 違う – různé, lišit se (od), jiný, různý
Chikaku 近く – blízko
Chikama 近間 – krátká vzdálenost (též chika-maai 近間合い)
Chikara 力 – výkon, síla, odhodlání
Chinugui 血拭い – setření krve pomocí speciální hadříku
Chiisai 小さい – malý
Chūdan 中段 – střední pásmo
Chūdan no kamae 中段之構え – pozice, ve které je meč před tělem špičkou směřující proti krční jamce oponenta.
Chūnin 中忍 – zprostředkovatel, jedna (střední) ze tří hodností v ninjutsu
Chūshin 中心 – střed. Soupeři mají v základním postoji své meče před sebou tak, aby špička meče směřovala proti očím oponenta. Této pozici se říká Chūdan no kamae 中段の構. Chūdan no kamae se někdy předkládá jako postoj ve střední úrovni. Při boji se oba snaží získat pro sebe střed chūshin. Jde o kontrolu nad vzájemnou středovou linií v určitý moment pomocí pohybu mečem nebo pozicí a hlavně prací těla. Ten, který nad svým soupeřem získá střed (obecně převahu v postoji, ve střehu), je na půl cesty k úspěšnému zásahu. Získá tak otevření suki – příležitost k zásahu. Kdo střed prohraje, může prohrát celý boj. Stejný princip platí i pro jiná kamae 構え – postoje. Pokud je válečník schopen zaujmout znamenité Chūdan no kamae je pro oponenta velice složité, ne-li nemožné, jej zasáhnout či se dostat do jeho prostoru.
I
Iaidō 居合道 – japonské bojové umění s mečem založené především na technikách tasení (I 居 „iru“ – být někde/existovat; Ai 合 „au“ – spojit se/provázat se; překlad – být spojen s bytím)
Iaijutsu 居合術 – bojový styl, z něhož vychází iaidō. Jedná se o bojovou disciplínu, při které se protagonista učí co nejrychleji vytasit meč a zasáhnout protivníka.
Iai obi 居合帯 – široký pás pro cvičení iaidō 居合道
Iai goshi 居合腰 – snížené (připravené) boky během techniky
Iga 伊賀 – dnes v prefektura Mie, je velmi kopcovitá část Japonska, která je považována za jednu ze dvou hlavních oblastí, kde fungovali shinobi.
Ichiban 一番 – nejlépe, nejlepší; (na) prvním místě
Ichi-gan ni-soku san-tan shi-riki 一眼二足三丹四力 – toto přísloví přibližuje přístup k praxi v rámci japonského šermu, aneb říká, co je na praxi meče důležité: napřed oči, pak nohy, pak odvaha a nakonec síla.
Iie いいえ – ne
In-yō 陰陽 – protiklady čínsky Ying-Yang
Ippon shōbu 一本勝負 – zápas o jeden vítězní bod
Irimi 入り身 – akce, kdy vstoupíš do oponentova ma-ai 間合い (základní postavení, střeh s kodachi 小太刀)
Irimi no seme 入り身の攻め – tlak (útok), postup, pohyb dopředu s ohrožením oponenta
Issoku ittō一足一刀 – s každým krokem sek, ma-ai 間合い na jeden krok
Issoku ittō no ma-ai 一足一刀の間会 – vzdálenost, kde se dá útočit nebo odrážet útok na jeden krok
Ittō一刀 – jeden meč/technika mečem
J
Jigeiko 地稽古 – volný trénink, tréninkový zápas
Jō-ha-kyu序破急 – časování např. v nuki uchi 抜き打ち, nōtō 納刀 (jō 上 – (pomalu) záměr a cítění, nutit soupeře svou plnou mentální energií, ha 波- (rychleji) soustředění energie (ki 気) v hara 腹 na útok, kyu 及 – (bleskově) plné použití energie (ki 気) do útoku a 100% víra ve vítězství)
Jōgeburi 上下振り – houpání nahoru a dolů v přehnaně velkém pohybu
Jōnin 上忍 – nejvyšší hodnost u ninju
Juban 襦袢 – spodní oděv pod montsuki 紋付, iaigi 居合着 (součást uniformy)
Jutsu 術 – dovednost; tradiční japonský název pro umění, ale za předpokladu naprostého vložení se do prováděné činnosti. Ne jen na fyzické úrovni (waza 技), ale i společný projev těla, srdce, a duše v jediném okamžiku.
K
Kae waza 変え技 – alternativní techniky; kompletní změna formy nebo změna hlavních technik
Kaeshi waza 返技 – obranná technika, zablokování oponentova seku
Kage 影 – znamená stín, skrytý nebo také zadní strana všech věcí
Kama 鎌 – japonský srp, který byl využíván i jako zbraň nejen v okinawských stylech
Kamae 構え – postoj, střeh
Kamiza 上座 (kamidana 神棚) – prostor nejčastěji čelo dōjō 道場, kde je např. obraz mistra, kaligrafie školy atd.
Kan ken no metsuke 観見の目付け – pozorováním soupeře jak drží tělo a meč odhadnutí jeho duševního stavu a úmyslu
Kan no metsuke 觀の目付け – vycítit soupeře, šestý smysl
Kangeiko 寒稽古 – zimní trénink, zimní tréninkové soustředění
Kankyū緩急 – různé načasování (sei-dō-ma)
Karate 空手 – též známe jako karate-dō – cesta prázdné ruky. Japonské bojové umění využívající kopů a úderů, které se vyvinulo na Okinawě. Projevuje se v něm silný vliv čínských škol bojových umění.
Karateka 空手家 – ten, kdo trénuje karate
Kata 形 – předem daná sestava pohybů, seků atd. (nejdůležitější součást výuky); tvar, forma. V rámci karate jse jedná o ustálenou sestavu pohybů, v níž se protagonista brání proti imaginárním protivníkům. Mnozí učitelé, kteří se podíleli na vývoji karate, pokládají kata za duši tohoto umění.
Katana no torikata 刀の取り方 – způsob zvedání meče při tōrei 刀礼
Katate 片手 – úchop jednou rukou
Katate giri 片手切り – sek jednou rukou; někdy nazývaný také jako katate uchi 片手打ち
Katsugi waza 担ぐ技 – útočná technika, sek z nápřahu přes rameno
Katsujinken 活人剣 – meč který život dává
Keiko 稽古 – cvičení, trénink
Keikogi 稽古着 – tréninkový oděv, vrchní část oblečení pro trénink
Kendō 剣道 – cesta meče, japonské bojové umění
Kenjutsu 剣術 – umění meče, původní formy japonského šermu
Kensei 権勢 – posvátný meč, nebo taky odkaz na Miyamoto Musashiho 宮本武蔵
Ken sen 剣線 – hrot meče
Ken-shin-ichi-nyō 剣心一如 – propojení mysli a těla v jeden celek
Ki 気 – duch, mentální/vnitřní energie
Ki-dō-ma 気同間 – časování (ki – energie, nečinnost, do – pohyb, akce, ma – pauza). Ki-dō-ma je jeden z konceptů bojových umění, který by se dal přiblížit slovy – silná energie ve správném okamžiku. Tok je proud života, ve kterém probíhá naše jednání a jeho výsledky. Povědomí je neustálým pozorovatelem tohoto dokonalého života!
Ki ken tai ichi 気剣体一致 – znamená energie těla a meče je v naprosté jednotě a harmonii. Při útoku je potřeba použít efektivně všechny prvky – ki 気 (energii, kiai 気合い, nasazení), meč (seknutí nebo bodnutí) a tělo (práce nohou a rukou). Aby byl útok efektivní, musí být vše v zkoordinováno a synchronizováno, nic nesmí zaostávat nebo chybět. Ki ken tai ichi také znamená spojení těla, mysli a zbraně v jeden celek, tak aby se meč stal částí těla a mysl byla v harmonii s tělem.
Kiai 気合 – v širším slova smyslu znamená sjednocená energie, nebo také může označovat sjednocení/spojení ki 気/氣, energii dvou válečníků ve vzájemném střetu. Kiai také znamená výkřik, jako projev bojového ducha (odvahy, nasazení, odhodlání) v battōjutsu 抜刀術. Pomocí kiai se snažíme zkoncentrovat a zmobilizovat veškerou vnitřní energii při boji a prostřednictvím kiai generujeme sílu k útoku, aby byl maximálně efektivní. Bojovník se nesmí nechat dostat pod vliv soupeřova kiai (nechat se zastrašit, vyvést z mentální rovnováhy). Pokud bude vaše kiai silné, bude mnohem snazší překonat soupeře a zasáhnout jej. Nejde o pouhé pokřikování na soupeře, je třeba zharmonizovat vaši sílu a mysl do úplného souzvuku. S kiai úzce souvisí správné dýchání a jeho kontrola a provázání s prováděnými akcemi je další důležité téma. V battōjutsu je důležité dýchání do břicha, bránicí – tzv. tanden kokyū hō 丹田呼吸法.
Kihaku 気迫 – bojový duch, silná osobní účast (ki 気)
Kihon 基本 – základní, základy
Kime 決め– rozhodnutí; ostrost pohybu, zpevnění
Kiri 切り – sek, řez
Kiri kaeshi 切り返し – nepřetržité seky mečem
Kiri otoshi 切り落とし – vertikální sek
Kiri tsuke 切り付け– jednoruční sek
Kiritsu 起立 – vztyk
Kiryōku 気力 – vitalita, energie
Ki wo tsukete 気を付けて – být opatrný
Kizeme 気攻め – útočná energie ki 気
Kodōgu 小道具 – příslušenství meče; malé nástroje
Kōhai 後輩 – mladší žák, „služebně mladší“ ve vztahu dvou lidí
Kokyū呼吸 – kontrola dechu, dýchání. Vnitřní spodní dýchání z hara 腹 k podpoře práce s vnitřní energií – ki 気.
Koryū 古流 – staré styly; původní školy budō 武道 před reformou Meiji (Meiji ishin 明治維新)
Koshi 腰 – bedra, boky, pánev, kříže (nebo bod přímo proti tanden 丹田)
Koshi ita 腰板 – tvrdá zadní část na hakama 袴
Kōtai 交代 – povel k výměně partnerů na tréninku
Kote 小手 – předloktí, rukavice; chrániče předloktí, název seku na předloktí
Kūkan 空間 – starý původní název pro prostor ve vztahu k lidem a času
Kumitachi 組太刀 – cvičení kata s partnerem
Kyokushinkai 極眞會 – japonský styl karate, jeho zakladatelem byl Masutatsu Ōyama 大山倍達, původem z Koreje. Výraz znamená „cesta nejvyšší pravdy“.
Kyōshi 教士 – starší učitel / instruktor / střední učitelský stupeň
Kyū 級 – nižší technická dovednost; čím nižší číslo, tím vyšší úroveň
Kyū 弓 – japonský luk
Kyūdō 弓道 – umění tradiční japonské lukostřelby. Kyūdō znamená v japonštině „cesta luku“ a vyvinulo se, stejně jako ostatní bojová umění, z původního bojového umění kyūjutsu přibližně v období Meiji.
M
Ma 間 – načasování, nebo taky chopit se příležitosti
Ma 間 – pauza v čase. Po aktivní technice na chvilku ustrnem v čase. S použitím Ma pak technika vypadá velice elegantně.
Ma-ai 間合い – znamená vzdálenost mezi soupeři. Základní vzdálenost se nazývá issoku ittō no ma-ai 一速一刀の間合い. V této vzdálenosti jsme na hranici útoku a obrany – dokážeme krokem vpřed zasáhnout soupeře a krokem vzad uniknout jeho útoku. Odhad správné vzdálenosti je v battōjutsu 抜刀術 klíčový prvek. Je důležité být daleko od soupeře, ale zároveň si jej udržovat blízko. Budete-li mít špatnou ma-ai, nedokážete správně zasáhnout ani uniknout soupeřovu útoku. Je třeba odhadovat i soupeřovo ma-ai. Kromě issoku ittō no ma-ai existuje též dlouhá vzdálenost tōma-ai 遠間合い a krátká chikamaai 近間合い a pozice těsného kontaktu tsubaze riai 鍔迫理合い.
Machigai 間違い – chyba
Makiwara 巻藁 – cíl sekání (smotaná rohož)
Massugu 真っ直ぐ– přímo před
Matadachi 股だち – otvory po stranách v hakama 袴
Mawatte 回って – otočte se
Men 面 – obličej
Menkyo kaiden 免許皆伝 – kompletní předání v koryū 古流
Metsuke 目付け – je pohled a také oční kontakt. V battōjutsu 抜刀術 se nedíváme soupeři do očí, ale sledujeme jej celého. Také se snažíme sledovat naše okolí, prostor, ve kterém se pohybujeme. Cílem je vidět soupeře jako celek, ale zároveň vnímat i detaily. V hlubším smyslu znamená metsuke sledovat skrz jeho oči i vnitřek soupeře, jeho mysl a odhalit tak jeho záměry. Jedná se také o periferní pohled, kontrola protivníka a okolí. Důležité také pro tlak (seme 攻め) na protivníka a projev důstojnosti člověka (fūkaku 風格 – způsob dívání se s tlakem do protivníka, dávat najevo neústupnost, nevyjadřuje ale aroganci).
Meri hari 減り張 – kombinace pomalých a rychlých pohybů v technice, souvisí to s jōhakyu 上波及; proměnlivé načasování ve waza 技 (pomalu-rychle)
Migi 右 – vpravo
Miru 見る – podívat se
Mitori geiko 見取り稽古 – učit se díváním (tradiční Japonská učební metoda)
Mitsu no sen 三つの先 – tři způsoby jak napadnout soupeře (sen sen no sen 先々の先, sen no sen 先の先, go no sen 後の先)
Miyabi 雅 – elegance; něco, co ty nečekáš, ale svojí krásou tě překvapí; v našem tréninku je žádoucí, aby techniky byly elegantní
Mōikkai もういっかい – ještě jednou
Mokusō 黙想 – soustředit se
Momodachi 股立 – je pozvednutí nohavic hakamy podvlíknutím látky na bocích pod himo. Často se používá při tréninku v přírodních podmínkách, či zrychleném přesunu.
Mon 紋 – je japonský „erb“ sloužící k identifikování a označení jednotlivce a jeho příslušnost k rodině, rodu a dnes třeba i firmě. Také se můžete setkat s alternativními termíny: monshō 紋章, mondokoro 紋所 a kamon 家紋.
Monouchi 物打 – útočná, sekací část meče cca posledních 20cm (poslední třetina čepele)
Montsuki 紋付 – ceremoniální oděv cca od 6. danu (součást uniformy)
Morote 両手 – úchop oběma rukama; obouruč
Motodachi 元立ち – partner při cvičení, na kterého se provádí technika, příjemce techniky
Motto もっと – více; větší
Mudansha 無段者 – osoba bez technického stupně úrovně dan
Mune 胸 – hruď; horní část chrániče trupu dō 胴
Mushin 無心 – znamená mít „prázdnou mysl“ – oproštěnou od emocí, nesoustředěnou na výhru a prohru, schopnou okamžitě a přirozeně reagovat na to, co se děje. Mushin se dá přeložit jako „Mysl, která je odproštěna od všech konceptů. Mysl jako zrcadlo, které odráží a nesoudí.“ Původní termín byl „mushin no shin 無心の心“, což znamená „čistá mysl/prázdná mysl“. Je to stav mysli bez strachu, hněvu a úzkosti. Mushin je někdy popsán výrazem „mizu no kokoro 水之心“, což znamená „mysl jako voda“. Fráze je metafora popisující rybníček, který jasně odráží své okolí, když je klidný, ale jakmile do něj spadne oblázek, tak obrazy zakryje. Jeden z pohledu na mushin může být propojení pohybu s naším úmyslem, bez toho abychom vysílali signál o našem záměru do svého okolí.
N
Nafuda 名札 – jmenovka na tare 垂れ, též zekken ゼッケン
Nafudakake 名札掛け – dosl. „stojánek na jmenovky“, je japonský způsob zobrazení všech jmen členů v dōjō
Nakahodo 中ほど – střední třetina čepele meče, využívaná ke kontrole oponentova meče.
Naname 斜め – diagonálně
Naze 何故 – proč?
Ni soku 二足 – dva kroky
Ni soku ittō 二足一刀 – sek na dva kroky
Nihontō 日本刀 – originál japonský meč
Nitō 二刀 – dva meče; boj s dvěma meči
Nōtō 納刀 – uklizení (zasunutí) meče do saya 鞘
Nuki kata 抜き型 – techniky, formy tasení meče
Nuki tsuke 拔付 – zasáhnout mečem přímo z tasení
Nuki uchi 抜き打ち – zasáhnou oponenta přímo z tasení
Nuki waza 抜き技 – nuki znamená uhnout soupeřovu útoku, tak aby minul cíl a následně provést svůj vlastní. Důležité je načasování, pokud začneme uhýbat příliš brzy, soupeř náš záměr odhalí a změní směr útoku, pokud příliš pozdě, budeme zasaženi.
O
Obi 帯 – pás (součást uniformy)
Ōji waza 応じ技 – obranné techniky znamenají likvidaci soupeřova útoku a následné provedení vlastního protiútoku. Při aplikaci ōji waza použijeme seme 攻め (tlak na oponenta) a soupeře k útoku přinutíme nebo jej vylákáme, soupeřovu útočnou akci pak máme pod kontrolou a likvidujeme jí za použití protitechniky. Při obranných technikách je velmi důležité načasování a ma-ai 間合い (vzdálenost). Zásadní je také iniciativa a schopnost jí převzít, schopnost vytvořit si příležitost a umět jí využít.
Omote 表 – ze předu; přední
Onegai shimasu お願いします – něco jako uvítací prosba o společné cvičení
Ōkii 大きい – velký
Osametō納め刀 – vrátit meč do saya 鞘
Otagai ni rei 御互いに礼 – společná/vzájemná poklona na začátku či konci tréninkové lekce
Otoshi 落し – položení; pokles/snížit
R
Rei 礼 – lovo rei znamená pozdrav, v širším významu ale respekt a úcta (reisetsu 礼節). V battōjutsu se dodržuje etiketa – reihō 礼法, což jsou pravidla chování studentů tradičních bojových umění. Respektujeme svého učitele, ostatní při cvičení v dōjō 道場 a svého soupeře při tréninkovém zápase. Reisetsu (slušnost, respekt, úcta) by mělo být aplikováno i v běžném životě mimo dōjō a každý student by měl své chování v tomto duchu neustále pěstovat. Součástí etikety v battōjutsu jsou upřímné vztahy mezi staršími v dōjō, kterým se říká sempai 先輩 a mladšími studenty v tréninku – kōhaji 後輩. Toto rozdělení není o stáří studentů, ale o jejich zkušenosti na cestě budō 武道. Sempaiové by měli jít vždy příkladem svým kōhaiům, kteří by zase měli respektovat jejich vedení – a také respekt vůči svému učiteli – senseii 先生.
Reihō 礼法 – dōjō 道場 etiketa (reishiki 礼式) (různá v různých ryū 流)
Rekishi 歴史 – historie školy
Renshi 錬士 – ren: vylepšit, zdisciplinovat; instruktor, který vede trénink, ve kterém se pouze opakují již známé věci
Renshū 練習 – trénink
Renzoku waza 連続技 – technika, která je složena z více technik. Je to forma kombinace technik a jejich napojení na sebe a vytvoření tak širšího celku. Technika, které pokračuje dalším pohybem. Příkladem takové renzoku waza je například shihō giri.
Riai 理合 – držení těla, pohyb s rozumem bez zbytečností
Ritsu rei 立礼 – pozdrav, úklona ve stoje (tachi rei 立礼)
Ryōte 両手 – obě ruce
Ryōte giri 両手切り – sek jednou rukou; někdy nazývaný také jako ryōte uchi 両手打ち
Ryū 流 – doslovně znamená proud v řece, v budō 武道 odkazuje styl školy
Ryūha 流派 – odnož školy – ryū 流
S
Sabaki 捌き – pohyb
Sage tō下げ刀 – držení meče v ruce volně nízko podél těla
Sageo 下げ緒 – šňůra na pochvě meče
Sageo maki 下げ緒巻 – vázání sageo
Sage-tō 下げ刀 – držení meče podél těla
Sahō 作法 – etiketa
San satsu no hō 三冊之法 – tři metody jak porazit soupeře….
Sanpō giri 三方切り – seknutí tří oponentů; tři seky navazující po sobě na jednu makiwaru
Sashi 差し – seknutí „píchnutím“ špičkou meče, obvykle při delší vzdálenosti; ukázání
Satsujinken 殺人剣 – meč, který život bere
Saya 鞘 – pochva meče
Saya-te 鞘手 – ruka na saya 鞘
Saya banare 鞘離れ – závěrečná část tasení, kdy kissaki 切先 opouští saya鞘
Saya biki 鞘引 – pohyb saya 鞘 při tasení; zatažení sayi
Saya no uchi 鞘の内 – uvnitř saya
Seigan 正眼 – postoj střeh ve středním pásmu; správné oči (pohled)
Suigetsu 水月 – solar plexus
Seichūsen 正中線 – doslova znamená Správná středová linie
Seika tandem 臍下丹田 – dva prsty pod pupkem (centrum energie)
Seitei 制定 – standartní, ustálené
Seitei gata 制定形 – ustanovené formy
Seiretsu 整列 – nástup do řady na úvod keiko
Seiza 正座 – sed na patách
Seme 攻め – je tlak (útok) na soupeře, jeho ohrožení. Seme může být fyzické pomocí pohybu mečem a nebo tělem, kterým se snažíme soupeře rozhodit z postoje a dostat jej do pro nás výhodné pozice k jeho zasažení (vytvoření si suki, otevření oponentova prostoru). Seme je ale hlavně tlak na psychické úrovni, vytvoření napětí, zastrašení, se snahou přinutit soupeře k nějakému pohybu nebo akci. K získání zásahu je seme klíčový prvek – pomocí seme získáme převahu nad soupeřovým fyzickým i mentálním střehem a můžeme získat suki – otevření a příležitost k zásahu. Vlastní seknutí nebo bodnutí a zasáhnutí oponenta je pouze důsledkem souboje, který se odehraje před tím.
Semeru 攻める – stlačit, tlak, tisknout
Sen 先 – zabránit, převzít iniciativu
Senaka 背中 – záda
Senpai 先輩 – starší žák; „služebně starší“ ve vztahu dvou osob
Sensei 先生 – učitel, mistr
Sensei ni rei 先生に礼 – poklona učiteli
Senshin 先心 – je duch, který překračuje první čtyři stavy mysli. Je to duch, který chrání a harmonizuje vesmír. Senshin je duch soucitu, který objímá a slouží všem lidem a jehož funkcí je sladit svár ve světě. Udržuje všechny životy posvátné. To je Buddhova mysl. Plně všeobjímající senshin je v podstatě ekvivalentní tomu, že se stávám osvíceným a můžu překročit rozsah každodenního výcviku budō. Nicméně první čtyři duše jsou pravděpodobně dosažitelné pro každého opravdového studenta prostřednictvím uvědomění a tvrdého tréninku. Přijetí těchto stavů mysli se může studentovi odměnit nespočetnými způsoby.
Seppa 切羽 – podložky ze strany záštity (tsuba 鍔)
Seiretsu 整列 – nástup
Shiai 試合 – zápas
Shiai-jō 試合場 – zápasiště
Shidachi 仕太刀 – žákovská role v kumitachi 組み太刀, ten co provádí techniku a vítězí
Shihō giri 四方切り – seknutí čtyř různých cílů; seknutí do čtyř směru
Shikake waza 仕掛け技 – útočné techniky v zásadě znamenají provést útok v situaci, kdy je na něj soupeř nepřipraven, nebo si takovou situaci vytvořit a následně zaútočit (praktikováno v kendō 剣道)
Shiken 試験 – zkoušky, stupňování
Shin 真 – znamená pravda
Shinai 竹刀 – bambusový tréninkový meč využívaný během tréninku kendō 剣道
Shin gi tai ichi 心技体一 – harmonie celého člověka. Srdce, duše a tělo je v naprosté jednotě. Cílem studia budō 武道 je snaha rovnoměrně rozvíjet tyto tři oblasti, aby nám pomohly být lepším člověkem-válečníkem.
Shinken 真剣 – pravý meč
Shinogi 鎬 – žebro na čepeli meče
Shinza 神座 – posvátné místo
Shinzen ni rei 神前に礼 – poklona božstvu
Shinzen 神前 – duchovní centrum, někdy taky název pro kamiza 上座
Shisei 姿勢 – postavení / pozice těla
Shita 下– dolů, pod
Shitei waza 指定技 – sestava forem např. na zkouškách či závodech
Shizen tai 自然体 – přirozený, uvolněný a stabilní postoj
Shizuka ni 静かに – tiše
Shodan 初段 – první dan (dosl. počáteční stupeň)
Shōmen 正面 – čelní; přímo vpřed; střed obličeje; čestné místo v dōjō 道場 (místo pro obrázek mistra, vlajku, kaligrafii atd.)
Shōshin 初心 – stav shōshin je stav mysli začátečníků. Je to stav vědomí, které zůstává vždy plně vědomé a připravené vidět věci poprvé. Postoj shōshin je nezbytný pro další vzdělávání. Ueshiba sensei kdysi řekl: „Nečekejte, že vás učím. Techniky si musíte sami ukrást.“ Student musí hrát aktivní roli v každém dōjō, dívat se shōshin myslí znamená vždy vidět učitelem ukazovanou techniku či pohyb a mít schopnost si jej ukrást pro sebe a svůj trénink. Každý student si musí tuto schopnost vypěstovat, aby mohl pokračovat dále ve své cestě budō.
Shu-ha-ri 守破籬 – velmi důležitý pojem pro studenty (shu 守 – dodržování pravidel, svědomitě sledovat učitele, ha 破 – trochu se vzdálil, experimentovat, ri 籬 – svěřit se učiteli pro rozvoj vlastního iai 居合
Shumoku ashi 撞木足 – postavení chodidel buď do T nebo L (nejčastěji v koryū 古流)
Sōke 宗家 – ředitel, velmistr, vedoucí linie (ha 派) školy (ryū 流)
Sokui-zuke 続飯付 – technika přilepení se svým mečem na meč nepřítele
Sonkyo 蹲踞 – poloha v podřepu s hmotností rovnoměrně. Součást etikety v budō 武道 např. na začátku v kendō 剣道
Sore made それまで – to je vše
Sori 反り – průhyb meče
Soto 外 – venku, vnější
Suburi 素振り – ,,posilovací“ cvičení seků s mečem bez partnera
Suemonokiri 据物斬り – řezání (sekání) statických cílů
Suihei 水平 – horizontálně
Suki 隙 – otevření k útoku, též nechráněná místa, prostor kam udeřit
Sukoshi 少し – málo, malé množství, trochu
Sumimasen すみません – promiňte, z dovolením
Sune 脛 – holeň
Suriage waza すり上げ技 – obranná technika, sražení oponentova seku stranou v protipohybu
Sutemi waza 捨身技 – jít do techniky s naprostým odhodláním a to i za cenu smrti, zaútočit naplno se 100% odhodláním a nasazením a bez myšlenky na možný neúspěch. Termín by se mohl vysvětlit „odhození“ vlastního těla (jeho obětování) a jít do techniky s odhodláním a s vědomím rizika smrti.
Suwari 座 – dole, techniky na zemi např. kamae 構え: suwari gedan 座り下段
T
Tabi 足袋 – tradiční ponožky (součást uniformy)
Tachi 太刀 – typ meče
Tachi 立ち – postoj
Tachi rei 立ち礼 – poklona v postoji
Tachisuji 太刀筋 – směr meče při seku
Tai atari 体当たり – je technikou často využívanou v kendō 剣道, doslovně znamená zasáhnout (ataru 当たる) tělem (tai 体). Jedná se o kolizní pohyb, který slouží ke zlomení oponentova kamae 構え a tedy i jeho obrany. Správné provedení tohoto nárazu se provádí s mečem drženým svisle a pěstmi drženými pevně před pupkem nebo mírně vyšším. Síla vychází z nohou, která pohání tělo dopředu, spíše než ramena, která tlačí protihráče. Během tréninku by člověk, který přijímá taiatari 体当たり, měl mít pevné kontrolované postavení těla, aby při pohybu zpět absorboval sílu prováděné techniky a byl tak připraven na navazující techniku, za kterou byl tlak naplánován.
Taidaishō帯大小 – nošení obou mečů (katana 刀 a wakizashi 脇差)
Taikai 大会 – velké setkání studentů se svým učitelem, často spojené se seminářem či soutěží
Taisabaki 休捌き – pohyb těla
Taiso 体操 – tělesná cvičení zahřátí organismu
Taitō 帯刀 – zasunutí meče za obi; postoj s mečem u pasu za obi, připravený k vytasení
Taito shisei 帯刀姿勢 – meč zasunutý v saya, saya v obi, levá ruka na meči, palec na tsubě (záštitě)
Take 竹 – bambus
Tame 溜め – krátká prodleva krátce po furi kaburi 振りかぶり. Pomáhá získat požadovanou přesnost pohybu. Tato pauza nesmí být dlouhá, pak je to samo sebou špatně. Během tane se na chvilku zadrží dech a pak se sekem je proveden výdech (samotný výdech by neměl být slyšet). Tame je prodloužením Jōhakyu 上波及. Pokud chceme přeložit výraz tameru 溜める dostaneme ve slovníku možnosti jako nastřádat či nahromadit.
Tameshigiri 試し斬り – sekací test
Tameshiwari 試し割 (shiwari 試割り) – termín označující rozbíjení nejrůznějších předmětů pomocí rukou, či nohou, nebo v extrémních případech i hlavou
Tanden 丹田 – hara (seika tanden). Tanden 丹田 a koshi 腰 – veškerá energie v technice vychází z hara 腹 a koshi. Tyto dva body naproti sobě silně ovlivňují stabilitu člověka jak fyziologickou tak duševní. Například ve vztahu ke ki ken tai ichi 気剣体一.
Tanren 鍛錬 – trénink
Tantō 短刀 – krátký meč/nůž
Tare 垂れ – v kendō 剣道 je to chránič boků
Tasuki 襷 – je úzký pruh látky, který slouží k ovázání širokých rukávů, aby nepřekážely v tréninkové či bojové praxi. Tento pruh látky či šňůra se ovázala okolo ramen s překřížením na zádech mezi lopatkami.
Tatami 畳 – tradiční pokrytí japonských podlah či tréninkové podložky (žíněnky)
Tate 縦 – vzhůru, vertikálně
Tatehiza 立て膝 – metoda sedu se zvednutým pravým kolenem
Te 手 – ruka
Teitō 提刀 – držení meče v ruce v úrovni opasku, taky když je meč za pasem a ruce u těla
Teki 敵 – protivník, útočník
Tenkan 転換 – otočka
Tenugui 手ぬぐい – šátek využívaný nejen při tréninku, váže se na hlavu pro men 面
Tenouchi 手の内 – správný úchop rukojeti meče a utáhnutí prstů v momentě seku
Todome 留め – doražení zraněného soupeře; rána z milosti
Tokonoma 床の間 – výstavní výklenek v místnosti
Toppa 突破 – doslova prorazit řadami (nepřátel)
Tōrei 刀礼 – poklona meči
Tsuba 鍔 – záštita meče
Tsuba moto 鍔元 – třetina meče blíž k tsubě 鍔 (,,obraná část meče“)
Tsuka 柄 – jílec, rukojeť meče
Tsuka gawa 柄皮 – kožená část shinaie na rukojeti
Tsuki 突き – bodnutí
Tsuki tare 突き垂 – spodní část menu v kendō, chránič krku (též tsuki-dare)
Tsukuri 作り – nasazení porazu v jūdō
Tsuri 釣り – smýkat
Tsuri komi 釣込 – přitáhnout k sobě; nazdvihnutí v jūdō
Tsuru 弦 – provázek na shinaii spojující kožené části a označující „tupou“ stranu meče
U
Uchi 打 – sek, výpad, úder
Uchi 内 – uvnitř, vnitřní strana
Uchidachi 打太刀 – učitelská úloha v kumitachi 組み太刀; ten co útočí a umírá; ten který to celé vede
Uchi-deshi 内弟子 – student bydlící v domě učitele
Uchiko 打ち粉 – prášek pro čištění meče
Uchikomi-geiko 打ち込み稽古 – cvičení útoků
Uchi otoshi 打ち落 – technika sražení oponentovy čepele směrem dolů
Ue 上 – nahoru
Uke 受け – blok / obrana
Uke nagashi 受け流し – provádění blokování, přijmout a odvrátit
Ura 裏 – opačný / rub
Ushiro 後ろ – vzadu
W
Wakizashi 脇差 – krátký meč (společník)
Waza 技 – technika / forma
Y
Yame 止め – přerušte, zastavte se
Yari 槍 – japonské kopí. Yari byla oblíbená zbraň v celém feudálním období Japonska, byla levnější na výrobu a vyžadovala méně výcviku než jiné současné bojové zbraně a půjčovala se blízkým formacím jednotek ashigaru ve spojení se střelnými zbraněmi po jejich přijetí v Japonsku. Vrchol popularity sōjutsu byl bezprostředně po mongolských invazích ve 13. století, kteří sami používali kopiníky ve velkém množství.
Yarijutsu 槍術 – techniky s japonským kopím. Známé též pod termínem sōjutsu.
Yoin 余韻 – ozvěna (časování na konci waza 技, místo pro zanshin 残心)
Yoko aruki 横歩き – chůze, krok stranou.
Yoko ichi giri 横一斬り – horizontální řez
Yokozuna 横綱 – velký šampion, nejvyšší ocenění z pěti kategorií v sumo
Yudansha 有段者 – držitel technického stupně úrovně dan
Yukkuri ゆっくり – pomalu
Yuru yaka ni 緩やかに – hladký
Z
Za 座/坐 – sedící, sed
Za rei 座礼 – pozdrav, poklona v seiza (seiza rei 正座礼)
Zanshin 残心 – mentální a fyzický stav, kdy jsme schopni čelit proti útoku soupeře, závěrečná ,,ceremonie, soustředění“ v kata 型 k vyjádření soucitu s oponentem a důstojnosti člověka.
Zazen 坐禅 – meditace v sedě, také mokuso
Zen 禅 – forma buddhismu
Zengo 前後 – okolo, vpřed a vzad, vpředu a vzadu
Zori 草履 – sandály
San satsu hō 三殺法
San satsu hō 三殺法 jsou metody jak porazit nepřítele, jsou tři pravidla, sekvence tří „zabití“.
Ken wo korosu 剣を殺す „zabijte (nepřítelův) meč“ Ovládat protivníkovo kamae tak, že se stane neúčinné. Meč je zdrojem soupeřovi schopnosti k útoku, ale i způsobu obrany. „Ken wo korosu“ a váš nepřítel nemůže zaútočit ani se bránit.„Zabij“, poraž soupeřův meč – tedy jeho fyzické kamae 構え (postoj) a jeho schopnost použít jej k akci. Odstraň soupeřův meč „z cesty“ k vlastnímu zásahu.
Ki wo korosu 気を殺す „zabijte (nepřítelova) ducha“ Mentálně / duševně ovládnout svého soupeře tak, že začne pochybovat o sobě a váhá ve své činnosti. Pochybnosti a nerozhodnost vašeho protivníka vytvoří u něj suki 隙, vytvoří nedostatky a v jeho obraně i útoku. „Ki wo korosu“ a váš soupeř je poražen ještě před tím, než zaútočí.
„Zabij“ (poraž) soupeřovu ki 気, jeho ducha (mysl). Vystraš soupeře, zaskoč jej, kontroluj jeho mysl. Tato okamžitá mentální převaha likviduje jeho schopnost bránit se tvému útoku. Poraž soupeřovu mysl (vůli) svou vlastní, poraž soupeře ještě předtím, než jej zasáhneš. Řečeno jinak – vyhraj a pak zasáhni.
Waza wo korosu 技を殺す „zabijte (nepřítelovu) techniku“ Narušit nepřítelovi techniky tak, že se stanou neúčinné. Techniky obojí – duševní i fyzické. Duševní techniky odkazují na metody používané k zakrytí záměru, nebo ovládnutí svého ducha. Pro úspěšnou duševní waza zatlačte psychicky silným přesvědčením (kizeme). Zabránit mu použít jeho vlastní waza, neustále ho kontrolovat dřív, než je schopen provést techniku. Například tím, že ho stále nutíte blokovat nebo se vyhýbat vaším útokům. Aby bylo možné správně vyvíjet tlak tímto způsobem, je nutné ho napadnout, aniž by si toho všimnul a připravit se na něj. Jasným záměrem, fyzicky silným pohybem těla, bez zastavení Tai atari 体当たり – udeřit tělem.
Mitsu no sen 三つの先
Mitsu no sen jsou tři způsoby převzetí iniciativy. Sen no sen a Go sen no sen se často zkracují na „sen“ a „go no sen“, resp. Go no sen je také nazýván „tai no sen“. Tai 待 překládá jako „čekat, závisí na“, a Go 后 překládá jako „za, později“. Každý termín dává stejný význam pro akci až po vašem protivníkovi, v závislosti na tom, co dělá.
Mitsu no sen jsou tři (výhodnější) příležitosti k útoku.
Sen sen no sen 先々の先 tento pojem se překládá jako převzetí „iniciativy ještě dříve než se podmět fyzicky projeví (oponenta)“. To je, když přebíráte útok protivníka v době, kdy on o něm začíná uvažovat a dříve než se fyzicky začne projevovat. Boj na nejvyšší úrovni (intuitivní). V Musashiho knize s názvem Gorin no shō 五輪書 je toto nazýváno ve svitku ohně také jako Kakari no sen 懸の先 (nebo také Ken no sen).
Sen no sen 先の先 tento pojem se překládá jako převzetí „iniciativy z podnětu (oponenta)“. Sen no sen je, když předbíháte útok oponenta v době, kdy on je v jeho polovině. Tento způsob se ve škole Ittō ryū一刀流 také nazývá jako Sen zen no sen 先前の先 (v Musashiho díle Tai tai no sen 体々の先).
Go sen no sen 後先の先 tento pojem se překládá jako převzetí „iniciativy až po podnětu (oponenta)“. To je, když reagujete na soupeřův útok čekáním, až po proběhnutí tohoto útoku zaútočíte vy. Musashi to nazval Tai no sen 待の先, nebo „vyčkávací sen“. Jiní používají termín Sen go no sen 先後の先.
Směry
Kita 北 – severní
Minami 南 – jižní
Higashi 東 – východní
Nishi 西 – západní
Mae 前 – dopředu, vpřed
Migi 右 – vpravo
Hidari 左 – vlevo
Ushiro 後ろ – dozadu, vzad
Ue 上 – nahoru
Shita 下 – dolů
Yoko 横 – stranou
Naname 斜め – diagonálně
Jōdan 上段 – nahoře, horní
Chūdan 中段 – střední, rovina
Gedan 下段 – spodní, nízko
Omote 表 – přední, vnější
Ura 裏 – zadní, vnitřní
Tate 縦 – svisle
Soto 外 – vnější
Uchi 内 – vnitřní
Gyaku 逆 – otočený, obrácený
Suihei 水平 – vodorovně
Ichimonji 一文字 – v přímém směru, po přímé linii
Tate ichimonji 縦一文字 – po kolmici, kolmo
Yoko ichimonji 横一文字 – vodorovně, po horizontále
Číslovky, pořadové číslovky
Ichi 一 – jedna
Ni 二 – dva
San 三 – tři
Shi (yon) 四 – čtyři
Go 五 – pět
Roku 六 – šest
Shichi (nana) 七 – sedm
Hachi 八 – osm
Kyū 九 – devět
Jū 十 – deset
Jūichi 十一 – jedenáct
Jūni 十二 – dvanáct
Pořadové číslovky
Ippon me 一本目 – první
Nihon me 二本目 – druhý
Sanbon me 三本目 – třetí
Yonhon me 四本目 – čtvrtý
Gohon me 五本目 – pátý
Roppon me 六本目 – šestý
Hanahon me 七本目 – sedmý
Hachihon me 八本目 – osmý
Části těla
Karada 體 – lidské tělo (dříve používaný zápis)
Tai 体 – tělo (lidské)
Ashi 足 – noha
Ashikubi 足首 – kotník
Atama 頭 – hlava
Dō 胴 – trup
Hara 腹 – břicho
Hiji 肘 – loket
Hiza 膝 – koleno
Hone 骨– kost
Chūshin 中心 – centrum, střed
Jinchū 人中 – střed horního rtu
Kakato 踵 – pata
Kasumi 霞 – spánek
Kata 肩 – rameno
Kansetsu 関節 – kloub
Ken 健 – šlacha
Kinniku 筋肉 – sval
Koshi 腰 – boky
Kote 小手 – předloktí
Kubi 首 – krk
Me 目 – oko
Men 面 – obličej
Momo 腿 – stehno
Mune 胸 – hruď
Nakazumi 中墨 – středová linie těla
Nodo 咽 – hrdlo
Onaka お腹 – břicho
Oshiri お尻 – zadek
Seika tanden 臍下丹田 – oblast podbřišku asi na dva prsty pod pupkem
Senaka 背中 – záda
Shamen 斜面 – strana hlavy, spánek
Sokutei 足底 – chodidlo
Suigetsu 水月 – solar plexus
Sune 脛 – holeň
Tanden 丹田 – jedná se o bod přímo pod pupkem
Te 手 – ruka
Te kubi 手首 – zápěstí
Te no uchi 手の内 – dlaň
Tsumasaki 爪先 – špičky prstů na nohou
Ude 腕 – paže
Wakibara わき腹 – bok
Wakinoshita 脇の下 – podpaží
Yubi 指 – prsty
Části oděvu
Dōgi 道着 – tréninkový oděv
Enbu-gi 演武着 – oděv pro ukázky
Fundoshi 褌 – bederní pás; je tradiční japonské spodní prádlo pro muže a ženy, vyrobené z bavlny.
Geta 下駄 – je tradiční japonská obuv. Druh dřeváků, geta, má plochou dřevěnou základnu vyvýšenou jedním nebo až třemi (ačkoli běžně dvěma) „špalíčky“, drženými na noze pomocí látkových řemínků , které drží nohu zvednutou nad zemí.
Hachimaki 鉢巻 – šátek, ručník ovázaný kolem hlavy
Hakama 袴 – široká skládaná kalhotová sukně
Hanao 鼻緒 – pásky u sandálů zōri a dřeváku geta
Hanbakama 半袴 – poloviční kalhoty, krátká hakama
Hankamishimo 半上下/半裃 – oblek samurajů z doby Edo, u něhož pláštík kataginu a krátké kalhoty hanbakama byly stejné barvy.
Haori 羽織 – svrchní kabátek
Hera ヘラ – poutko na vnitřní zadní straně hakamy
Himo 紐 – tkanice, šňůra u hakamy
Juban 襦袢 – spodní oděv pod montsuki 紋付, iaigi 居合着 (součást uniformy)
Inrō 印籠 – krabička na léky zavěšovaná k pasu
Kaku obi 角帯 – široký mužský pás obi
Kamishimo 上下/裃 – formální oděv předepsaný mužům z vojenské třídy
Keiko-gi 稽古着 – kabát pro trénink
Kesa 袈裟 – klopa / část mnišského oděvu, visícího z levého ramene
Kimono 着物 – je japonský tradiční oblek, který je dodnes používán při významných událostech, či slavnostech
Kiseru 煙管 – japonská dýmka
Kiseruzutsu 煙管筒 – pouzdro na japonskou dýmku
Koshi ita 腰板 – výztuha zadní části hakamy
Kyahan 脚絆 – kamaše, náholenice
Matadachi 股立ち – rozparek na straně hakamy
Montsuki 紋付 – formální oděv, kimono s rodovými znaky, též monpuku
Montsuki haori 紋付羽織 – kabátek haori s rodovými znaky
Nagabakama 長袴 – velice dlouhé mužské kalhoty zakrývající chodidla
Netsuke 根付 – je miniaturní soška, pocházející z Japonska 17. století . Zpočátku jednoduše vyřezávané zapínání na knoflíky na šňůrách inrō krabičky, netsuke se později vyvinulo v ozdobně vyřezávané umělecké předměty.
Obi 帯 – pás
Sode 袖 – rukáv
Tabi 足袋 – formální měkká obuv k běžnému použití v dōjō
Tamoto 袂 – kapsa, vak uvnitř rukávu japonského kimona
Tasuki 襷 – je úzký pruh látky, který slouží k ovázání širokých rukávů, aby nepřekážely v tréninkové či bojové praxi. Tento pruh látky či šňůra se ovázala okolo ramen s překřížením na zádech mezi lopatkami.
Tekkō 手甲 – návleky na zápěstí a ruku bez prstů
Tenugui 手拭い – se tradičně používají, svázané specifickým způsobem, jako popruh k zabalení a přenášení bento krabic. Podobně se používají k balení předmětů, jako jsou lahve. Používají se také jako ručníky a často jako čelenky, například pro kendō.
Waraji 草鞋 – tradiční lehké japonské slaměné sandále, které byly standardní obuví obyčejných lidí v Japonsku.
Yukata 浴衣 – je lehká verze kimona, obvykle zhotovená z bavlny
Zekken ゼッケン – nášivka s vlastní jménem, názvem dōjō, národností, atd., která je umístěna na levé straně hrudníku
Zōri 草履 – nazouvací sandály pro použití mimo dōjō na tabi
Zubon ズボン – kalhoty evropského stylu
Nihontō 日本刀 – japonský meč
Bokken 木剣 – dřevěný tréninkový meč
Bokutō 木刀 – další termín pro dřevěný tréninkový meč
Daishō 大小 – souprava dvou mečů; velký, malý
Daitō 大刀 – označení pro dlouhý meč
Fukuro shinai 袋竹刀 – bambusový meč pro tréninkový souboj obalený koženým potahem
Gendaitō 現代刀 – moderní meč vyráběný po roce 1876
Iaitō 居合刀 – tupý kovový meč pro trénink
Jotō 杖刀 – meč v tyči
Katana 刀 – dlouhý meč ze soupravy daishō
Ken 剣 – starověký meč s přímou čepelí, jinak známý také jako tsurugi 剣.
Kodachi 小太刀 – označení pro krátký meč
Kogai 笄 – čepel / jehla pro úpravu vlasů
Kozuka 小柄 – malý nožík umístěný v saye, pochvě meče
Ninjatō 忍者刀 – meč využívaný shinobi (ninji)
Nodachi 野太刀 – meč s delší čepelí; polní tachi (no 野 – pole)
Ōdachi 大太刀 – označení pro dlouhý meč
Shikomizue 仕込み杖 – čepel ukrytá v tyči
Shikoro gatana 錣刀 – meč využívaný shinobi, který měl zubaté ostří
Shinai 竹刀 – bambusový meč pro tréninkový souboj
Shinken 真剣 – označení pro skutečný (ostrý) meč
Shinobi gatana 忍び刀 – meč využívaný shinobi
Shirasaya 白鞘 – dřevěné pouzdro na meč pro přenášení
Shotō 小刀 – krátší meč ze soupravy daishō
Shotō bokken 小刀木剣 – krátký dřevěný tréninkový meč
Tachi 太刀 – dlouhý, více zakřivený meč používaný především před vynálezem katany
Tanken 短剣 – krátký meč
Tantō 短刀 – krátký meč
Wakizashi 脇差 – krátký meč ze soupravy daishō
koshirae 拵え – souprava meče; překlad je „obalení“
Habaki はばき – kovový prstenec zajišťující pevné uchycení čepele v saye
Fuchi 縁 – ozdobný kovový dílek obepínající rukojeť pod záštitou
Kashira 頭 – zakončení rukojeti
Kojiri 鐺 – konec pochvy
Kaeshizuno 返し角 – zpětný háček zabraňující vyklouznutí meče z obi
Koiguchi 鯉口 – hrdlo pochvy
Kurigata 栗形 – očko pro tkanici
Mekugi 目釘 – kolíček zajišťující čepel v rukojeti
Menuki 目貫 – párové ozdoby pod omotávkou rukojeti
Shitodome 鵐目 – ozdoba uvnitř kurigata
Sageo 下げ緒 – tkanice u sayi
Same kawa 鮫皮 – rejnočí nebo žraločí kůže obepínající rukojeť
Saya 鞘 – pochva
Seppa 切羽 – podložky u záštity
Tsuba 鍔 – záštita meče
Tsuka 柄 – rukojeť meče
Tsuka ito 柄糸 – omotávka rukojeti
Tsuka maki 柄巻 – zakončení omotávky rukojeti
kissaki 切先 – hrot čepele
Bōshi 帽子 – hrana zakalení na hrotu
Fukura 脹 – ostří hrotu
Ko-shinogi 小鎬 – žebro hrotu
Yokote 横手 – žebro oddělující plochu čepele od plochy hrotu
čepel meče
Ha 刃 – ostří čepele
Hamachi 刃区 – osazení (zakončení) čepele na straně ha (ostří)
Hamon 刃文 – linka (hrana) kalení
Bōhi ぼひ – drážka v čepeli
Mei 名 – značka, podpis výrobce čepele
Mekugi-ana 目釘穴 – otvor v řapu pro kolíček mekugi
Monouchi 物打 – poslední třetina čepele určená k sekání
Mune 棟 – hřbet čepele, opačná strana ostří čepele
Mune machi 棟区 – osazení (zakončení) čepele na straně mune (hřbetu)
Nakago 茎 – řap, část čepele, která je ukryta v rukojeti
Nakago jiri 茎尻 – zakončení řapu
Nakahodo 中ほど – prostřední třetina čepele určená pro kontrolu
Shinogi 鎬 – žebro čepele
Shinogi-ji 鎬地 – plocha přilehlá k shinogi směrem k mune
Sori 反り – zakřivení čepele
Tsubamoto 鍔元 – poslední třetina čepele určená pro blokování
Yakiba 焼き刃 – plocha kalení
Yasuri-me 鑢目 – stopy po pilníku na řapu
Části samurajské zbroje a doplňky
Dō 胴 – brnění na hrudi vyrobené ze železných nebo kožených plátů různých velikostí a tvarů s přívěsky
Dōmaru 胴丸 – brnění pěších bojovníků
Gumbai uchiwa 軍配団扇 – válečný velitelský vějíř
Gunsen 軍扇 – válečný vějíř
Gusokushita 具足下 – oděv oblékaný pod brnění gusoku
Haidate 佩楯 – chrániče stehen, které se zavazovaly kolem pasu a zakrývaly stehna. Ty byly vyrobeny z látky s malými železnými a/nebo koženými pláty různých velikostí a tvarů, obvykle spojené řetízkovým brněním (kusari) a přišité k plátnu.
Haramaki 腹巻 – jednodušší typ brnění peších bojovníků, prostých bojovníků
Jimbaori 陣羽織 – kabát vojevůdců oblékaný přes brnění
Jingasa 陣笠 – válečný klobouk
Kabuto 兜 – helma vyrobená ze železných nebo kožených plátů (od 3 do více než 100 plátů) snýtovaných dohromady. Na spodním okraji kabuto byl zavěšen chránič krku shikoro しころ vyrobený z několika vrstev zakřiveného železa nebo kožených pásů.
Kabutobachi 兜鉢 – kovový kryt lebky u přilbice
Kote 籠手 – pancéřové rukávy podobné rukavicím, které sahaly k rameni nebo han kote (rukavice kote), které zakrývaly předloktí. Kote byly vyrobeny z látky potažené železnými pláty různé velikosti a tvaru, spojené řetězovým brněním (kusari).
Kusazuri 草摺 – vyrobené ze železných nebo kožených plátů visících z přední a zadní části dō k ochraně spodní části těla a horní části nohy.
Kuwagata 鍬形 – mohutné ozdoby přilbic, většinou ve tvaru parohů či rohů
Kyūbi no ita 鳩尾板 – ochranný plát na levé straně hrudi u brnění
Mengu 面具 – různé druhy lakovaného kovu a nebo kožené obličejové zbroje navržené tak, aby se k nim dala přivázat těžká helma kabuto a zajištěna různými kovovými sloupky. Mengu měl krční chrániče yodare-kake 襟廻 vyrobené z několika řad železných nebo kožených plátů nebo kusari (řetízkové brnění) přišité k látkové podložce zavěšené na spodním okraji. Též známé jako menpō 面頬.
Shikoro 錣 (しころ) – chránič zátylku a krku u přilbice
Shikishō no yoroi 式正の鎧 – „formální, slavnostní brnění“
Sode 袖 – velká obdélníková ochrana ramen vyrobená ze železných nebo kožených plátů.
Suneate 臑当 – holenní chrániče vyrobené ze železných dlah spojených dohromady řetězovým brněním (kusari) a přišité k látce a uvázané kolem lýtka.Tsurubashiri – krunýř brnění potažený kůží
Yoroi 鎧 – brnění, zdroj
Yoroi hitatare 鎧直垂 – oděv hitatare oblékaný pod brnění
Yoroishita 鎧下 – oděv oblékaný pod brnění yoroi, též gusokushita
Yugake 弽 – dlouhé kožené rukavice lučištníků, též yumikake, tsuruhajiki, teōi
Jednotlivé termíny budou průběžně doplňovány. Pokud nám se slovníčkem budete chtít pomoci, budeme rádi, když nám zašlete termíny, které nám chybí či jsou nepřesné. Děkujeme.